Review – Surrounding The Void

by Matt Halsey

Swiss Post-Metallers Palmer offer an impressive, progressive display of Sludge, Post-Core and Noise.

Palmer are a Swiss four piece who, until now, have escaped capture within my net of all things Post-Metal. Pity, they’re rather good. They don’t mess about either. ‘Surrounding the Void’ gets straight down to business, with the curiously titled opening track ‘Home is Where I Lead You’ pulling the shutters up on a truly impressive display of Sludge, Post-Core and Noise that would no doubt make the likes of Process of Guilt sit up and take notice.

It’s not long before the ever present genre spectre of Neurosis casts it’s watchful eye over procedings, and whilst it can often be a tad familiar, ‘Surrounding the Void’ only serves to remind, that on occasion, for many of us, the familiar is not only a comfortable place, but also a thoroughly enjoyable one. Vocals are obviously key to this, being as they are, for the most part, of the impassioned Hardcore variety with the occasional foray into more experimental, off-kilter territory. As familiar as things may be Palmer are not without their own identity, which gets ever stronger the further into the album we go.

Palmer are also it seems, not without scope and range. ‘Artein’, is a quieter instrumental, boasting lead guitar work which during it’s first half gives the impression that Steve Vai has wandered into a latter day Marillion rehearsal and started noodling away. Normal service is more or less resumed with ‘Digital Individual’, its title possibly giving some idea of Palmers apparent dystopian lyrical content and as the album wears on, it’s abundantly clear that Palmer have some fairly strong progressive aspirations within their decidedly Sludge-laden assault, artfully bridging the gap between the old school likes of Neurosis and ‘newer’ bands like Gojira, Mastodon et al.

As the album unfolds, the pummeling of the opening numbers gives way to a more balanced sonic environment. That said, the heavy parts remain so, it’s just that for much of the album there is a greater emphasis on musical exploration rather than a consistent barrage of noise and riffage. Although that too would have been fine in any case… it’s always nice when a band show up with something credible to offer, and with it’s own idiosyncratic markings. For me, Palmer are definitely one for further investigation.

Link to article

7.5/10

Review – Surrounding The Void

by 4horsemen

PALMER pochází z města Langenthal z kantonu Bern. Vznikli v roce 2000 a ve stejném složení fungují až do dnešní doby. Pro zajímavost bych zmínil, že kytarista Jan Wälchli se ukázal na nějaký čas i v kapele Frederyka Rottera ZATOKREV. Nakonec je i spojuje takřka obdobný styl hudby. PALMER má na svém kontě čtyři alba. Debutové stejnojmenné EP vyšlo v roce 2004, za čtyři roky poté se objevili s plnohodnotným albem „This One Goes to Eleven” a v roce 2011 s albem „Momentum”. A na začátku letošního roku u společnosti Czar of Crickets, která v poslední době je víc než aktivní, vydali nahrávku „Surrounding the Void”.

CD je zabaleno do klasického digipacku. Uvnitř obalu je dvanáctistránková knížečka s texty a se základními informacemi o nahrávce či kapele. Zaujalo mě logo kapely, které je vytištěno přes celou dvoustranu bookletu, má zlatý font a je vytvořené tak, že když jej obrátíte vzhůru nohama, tak si opět přečtete logo PALMER – takže se jedná o ambigram. Na obalu digipacku si to hned neuvědomíte, protože pod logem je ještě přidán název nahrávky. Celkově je digipack vyveden do černé barvy a s prstencem složený ze spirál v hnědém provedení, které obíhají kolem nicoty. Celý obal je nic neříkající prázdnota. Prázdnota je i v něm. Jen si myslím, že na velikosti písma se zas tolik při volném místu nemuselo šetřit. Ale možná to tak má být, protože jinak by celkový dojem nekorespondoval takto nicotně s názvem alba „Surrounding the Void”.

„Surrounding the Void” se trochu od předešlých alb liší, byť jakýsi základ na nahrávce je. Předešlá alba, aspoň podle ukázek, co jsem měl možnost slyšet, měla silný metalcorový základ. Na současném albu je slyšet více pomalejších doomových pasáží, které kontrastují se zahuhlaným sludge rockem / metalem. Ale v podstatě je to jedno, protože bych řekl, že míchanice nějakého core s doom metalem je to, o co tu jde (úsměv).

„Surrounding the Void” prvními tóny u „Home Is Where I Lead You” dává vzpomenout na NEUROSIS, ať už stavbou skladby, který nezapře metalcorový vliv se silnými riffy nebo doomová zatěžkanost, která přechází v rockové uvolnění. Úvodní skladba, byť není nikterak dlouhá, nabízí jakousi epičnost, která takto nenásilně přejde k dvojce „Misery”, jež přináší prostorovou rozmáchlost všech tónů skladby, ať už jde o rychlejší tempa či doomové pasáže, brutálnější řev nebo „klidnější“ přednes. A to, co bylo nakousnuto v jedné skladbě, pokračuje v následující „Divergent”, která nabízí více těžkých sludge prvků. Předlouhá devítiminutová skladba, která ke konci nabídne bezmála třiminutový noise ambientní zvuk, končí tak akorát, aby ukázala, co v kapele PALMER vězí.

Instrumentální „Artein”, která rozděluje album na dvě části, se nese v klidném esoterickém duchu, byť se ke konci opět objeví atmo-noise zvuk, který graduje tak, aby mohl vyskočit nářez „Digital Individual”. Do smrticího riffu je naroubováno volnější zahuhlené sludge tempo a jen konstatuji, že je to výborná skladba, po níž následuje taktéž výborná řezničina „Fate_Hope”, která kromě hysterického řevu nabídne i mluvený utrápený vokál. „Importunity” nesází až tak na rychlost, ale více na svoji brutalitu, hodně je zde citelný basový spodek a to vše doplňuje sekaný riff. Konečným tahem této skladby je kytarová onanie. Jakási epičnost jde z každé skladby, ať je kratší či delší, anebo ať si brutalita podává ruce s uhlazenější tváří. Takovým možná částečně atmo brutálním eposem je „Rising”, který také i přes svoji délku udrží pozornost. Jen ten useknutý konec. Brrr. Ve vesmírném „Implosion” prostředí ještě před koncem zůstaneme. Trochu neklidu zanechá parádně chrastivá sludge basa.

Album „Surrounding the Void” je naplněno zajímavými prvky až po svůj hodinový okraj a byť nejsem přímo posluchač této hudby, tak moji pozornost si udrželo a příznivci této hudby či žánru budou určitě chrochtat blahem. A když ne, tak aspoň mlaskat. Pro příznivce vinylů jen doplním, že kromě digitální formy a CD bylo album vydáno na 2LP v klasickém černém provedení.

8/10

Review – Surrounding The Void

Arndt Aldenhofen

Ein Ambigramm als Bandlogo, so habe ich es in anderen Reviews gelernt. Dass man den Schriftzug um 180 Grad drehen kann und er sich genau so wie “richtig” herum lesen lässt, das wäre mir sonst erst in Jahren aufgefallen. Aber diese subtile Spielerei lässt sich auf die Musik übersetzen. Auch hier steht vieles regelrecht auf dem Kopf, besonders in Sachen Songwriting. So legt das Album mit “Home Is Where I Lead You” einen brachialen Ton vor und erwägt auch danach den Eindruck, man habe es hier ausschliesslich mit mitreissend-düsterem Sludge- /Noisecore der Marke REPTILE MASTER oder BLACK SHEEP WALL (und natürlich NEUROSIS) zu tun. Doch spätestens der vierte Track, das instrumentale “Artein” bricht die Konvention. Die Schwere wird von athmosphärischen Post-Rock-Klängen durchbrochen und verwandelt sich in strahlenden Optimismus. Das gesamte dritte Album der Schweizer Band ist durch solche Ambivalenzen gekennzeichnet, die aber erstaunlich gut funktionieren. Genauso wie die massive Produktion von GURDs V.O. Pulver aus dessen Little Creek Studio.

8/10